V energetických zařízeních způsobuje vodní kámen (kotelní kámen v kotlích) problémy nejprve tím, že má velmi malou tepelnou vodivost, podstatně snižuje přenos tepla a snižuje výkon systému. Vodní kámen (kotelní kámen) má tedy zásadní vliv na ekonomiku provozu daného zařízení.

V chladicích okruzích kromě toho poskytuje vodní kámen společně s usazenými korozními zplodinami možnost zachycení mikroorganismům. Ve vrstvě usazeniny se pak mohou mikroorganismy bezproblémově množit, neboť úsady je mechanicky chrání a současně zamezují plnému účinku aplikovaných biocidů.

V topných teplovodních systémech může dojít k situaci, kdy se na tělese výměníku vytvoří vrstvička kotelního kamene, která při tepelném namáhání za běžného provozu popraská. Vznik prasklin vede k místnímu přehřívání a ke vzniku hlučnosti při provozu kotle. Kotelní kámen usazený ve větších vrstvách je nebezpečný, protože může dojít k nedostatečnému nebo nerovnoměrnému ochlazování kotlové stěny vodou a tím i k jejímu vyhřátí nebo prasknutí a následné havárii kotle.

Vznik vodního a kotelního kamene se eliminuje udržováním správného zahuštění v otevřených chladicích a parovodních systémech a dávkováním chemických přípravků se stabilizačním účinkem na minerálie.